Atlas (slovníček pojmů)

Jsou to kameny z močové kyseliny (jako anhydrid nebo jako dihydrát) a směsi: močová kyselina + oxaláty (do 30% obsahu) + močan amonný; velmi vzácné jsou kameny z čistého močanu sodného; dále to může být močan vápenatý a močan hořečnato-vápenatý. Pro výskyt kamenů z močové kyseliny je příznačná přítomnost konstantně kyselého pH moči (pH = 4, 8-5, 5). Při rtg vyšetření (nativní snímek) nejsou kontrastní.

Serozní meningitida je zánětlivé onemocnění mozkových plen způsobené nejčastěji viry (klíšťová, herpetická encefalitida..), obraz serozní meningitidy vídáme i u nevirových patogenů jako například u borrelií, leptospiroz, treponem, u mykobakteria tuberculosis, ale i u onemocněních parazitárních a mykotických. Cytologický obraz je v čase měnlivý. V prvních fázích (akutní stadium) dojde k vyplavení neutrofilních granulocytů v počtu desítek až stovek/ 1 ul,postupně dochází k vyplavování lymfocytů a neutrofilních granulocytů ubývá. Klasický cytologický obraz plně rozvinuté serozní meningitidy je převaha mononukleárů, hlavně aktivovaných lymfocytů (desítky až stovky/ 1 µl), v menší míře bývají přítomny monocyty, při úklidové reakci můžeme zastihnout leukofágy i lymfofágy). Při chronickém charakteru průběhu vídáme i plazmocyty. Pokud dojde k destrukci mozkové tkáně, pak v preparátu berveném olejovou řervení najdeme lipofágy. U některých typů virových meningitid, nejčastěji u herpetické meningitidy bývá přítomna i hemorhagická složka - pak můžeme nalézt některou ze známek úklidové reakce po krvácení (erytrofágy bez i s dekolorací, siderofágy). Biochemie likvoru bývá většinou normální, může být lehce zvýšená hladina celkové bílkoviny, při delším trvání může být přítomna intrathékání syntéza imunoglobulinů. Zvýšený počet buněk (pleocytoza) a normální hladina celkové bílkoviny se nazývá cytoproteinová disociace.

Na základní biochemická vyšetření (glykorachie, laktatorachie, proteinorachie) vzorek centrifugujeme pouze při krvavém vzhledu likvoru (na analýzu použijeme supernatant). Počet buňek v jednotlivých skupinách [erytrocyty, leukocyty (mononukleáry a polynukleáry)] počítáme ve Fuchs-Rosenthalově komůrce po promíchání a obarvení kyselým fuchsinem (Samsonův roztok). Morfologii a funkci elementů hodnotíme v trvalém preparátu, který získáme (po promíchání):
A. cytosedimentací v komůrce dle Němečkové (objem likvoru 1 ml - 0,2 ml dle počtu buněk)
B. cytocentrifugací (objem likvoru max. 0,4 ml dle počtu buněk)
a obarvením dle Pappenheima.