a) renoparenchymová: Průnik červených krvinek glomerulární membránou je následek značně porušené permability; membrána propouští ve značné míře nejen makromolekuly (bílkoviny), ale i formované elementy. S erytrocyturií bývá i proteinurie; mnohem méně výrazná je leukocyturie. Vyskytuje se u zánětlivých i nezánětlivých glomerulopatií. Vzhled erytrocytů proniklých glomerulem se liší morfologicky (dysmorfní: změny na membráně, vezikuly, zkrabatění). b) postrenální: Erytrocyty z ledvin mohou mít i jiný původ než průnik glomerulem; např. se mohou objevit při ruptuře malých cév (vaskularizovaný tumor, trauma) nebo při bakteriální infekci (často při tuberkulóze, zejména jsou-li změny na papile), při krvácení do močových cest. Erytrocyty mají eumorfní tvar (typická bikonkávní forma); c) z vývodových močových cest:
při urolitiáze (ostrý konkrement zraňuje sliznici),
při tumorech,
při poraněních,
při zánětlivých procesech (hyperemie sliznice).
Při hematurii z močových cest nebývá výraznější proteinurie ("proteino–erytrocytová disociace").