Atlas (slovníček pojmů)

Patří sem především struvit, pak karbonátapatit a močan amonný. Vyskytují se při těžkých infekcích močových cest způsobených především baktériemi štěpícími močovinu (Proteus, Pseudomonas, Klebsiella, nikoliv Escherichia coli), a s tím spojenou alkalizací moči (pH trvale > 6, 0; u struvitu < 7, 1). Pacienti s klinickými příznaky procházejícího kamenu a mající idiopatickou hyperkalciurii a normální renální funkce mohou mít jak struvit tak kalcium- oxalát; naproti tomu pacienti, kteří mají pouze struvit a tento konkrement je velký neprocházející, způsobující krvácení, infekci a obstrukci, mívají jen vzácně idiopatickou hyperkalciurii, ale zato velmi často poruchu renálních funkcí. Idiopatická hyperkalciurie nebo jiné metabolické poruchy vytvářejí nejprve oxalátový typ konkrementů, které se později infikují. Druhostranné rozšíření je časté. Struvitové konkrementy vyžadují odstranění (extrakorporální lithotrypsie rázovými vlnami, perkutánní nefrolithotomie). Nutné je dále dlouh obé podávání antibiotik Kameny amoniumhydrogenurátu se vyskytují u recidivy urátových konkrementů, kde sekundárně nastala infekce ledvin (pyelonefritida). U-pH se pohybuje mezi 5, 5 - 6, 5.

Charakteristika: snížení albuminu, zvýšení alfa₁-globulinů a alfa₂-globulinů.
Výskyt:

• akutní fáze infekčních chorob
• akutní tkáňová nekróza (akutní infarkt myokardu, chirurgický výkon)
• větší popáleniny

Charakteristika: snížení albuminu, zvýšení alfa₂-globulinu a gama-globulinu.
Výskyt:

• akutní infekční choroby ve střední a pozdní fázi jako pneumonie, bronchitida, pyelonefritida, meningitida
• sepse

Referenční meze: 35-53 g/l (42 g/l)
Udržuje onkotický tlak plazmy, transportuje nekonjugovaný bilirubin, neesterifikované mastné kyseliny, tyreoidální hormony, některé minerály a léky.
Snížení:

• snížená syntéza (proteinová malnutrice, těžká hepatopatie)
• zvýšený katabolismus (systémová zánětlivá odpověď, nádory)
• zvýšené ztráty (nefrotický sy, ztráty do GIT, popáleniny)
• hyperhydratace
• těhotenství (fyziologicky)

• alfa₁-inhibitor proteáz (alfa1-antitrypsin)
• alfa₁-kyselý glykoprotein (orozomukoid)
• alfa₁-fetoprotein
• alfa₁-lipoprotein (HDL)
• alfa₁-mikroglobulin

Charakteristika: zvýšení beta-globulinu (transferin), ostatní frakce normální.

Bakteriální meningitida je akutní zánětlivé onemocnění mozkových plen. V mikroskopickém obraze převažují polymorfonukleáry (neutrofilní granulocyty) v počtu řádově stovek až tisíců/1 µl, často vídáme i nezralé formy (tyče). Dále v cytologickém obraze můžeme vidět i menší množství monocytů, pokud je již přítomna úklidová reakce, pak vidíme i leukofágy. Při delším trvání bakteriálního zánětu jsou v cytologickém obraze přítomny lymfocyty klidové a aktivované, při chronickém průběhu plazmocyty. Pokud dojde k destrukci mozkové tkáně, pak v cytologickém preparátu obarveném olejovou červení nalézámě lipofágy. V biochemickém nálezu likvoru u hnisavých meningitid bývá snížení glukozy (nutno porovnat se sérovou hodnotou), zvýšení laktátu, zvýšení celkové bílkoviny, je porušena hematoencefalická bariéra. Zvýšení celkové bílkoviny s pleocytozou je označováno jako proteinocytologická asociace. K průkazu patogena je důležité bakteriologické vyšetření - mikroskopický průkaz, dále kultivace a citlivost, eventuelně PCR. Některé bakteríální meningitidy způsobené např. borreliemi, leptospirami, treponemami apod. nemají ani biochemický ani cytologický obraz typický pro bakteriální meningitidu. Mívají obraz stejný jako serózní (virová) meningitida.

Biochemická kritéria bakteriální meningitidy:

• laktát 4,2 mmol/l
• poměr koncentrace glukózy v likvoru a séru 0,4
• celková bílkovina 1,0 g/l

Referenční rozmezí: 65-85 g/l.
Informativní údaje o změnách spektra sérových bílkovin podává elektroforéza na nosičích (acetátcelulosa, agarový nebo agarosový gel) v barbiturátovém pufru o pH kolem 8,5. Rozložení nejdůležitějších individuálních proteinů v elektroforetických frakcích je uvedeno na tomto obrázku.
Indikace tohoto vyšetření jsou:

1. diagnostika nebo kontrola průběhu zánětlivých onemocnění, hepatopatií, onemocnění se ztrátami bílkovin (nefrotický syndrom, exsudativní enteropatie, popáleniny), maligních tumorů, revmatických chorob, paraproteinémií,
2. doplňkové vyšetření při patologickém nálezu jiných laboratorních testů (zvýšení sedimentace erytrocytů, proteinurie, hypoproteinemie apod).