Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

K

Konzervace moče

Nejčastěji používanou metodou konzervace moče je skladování v lednici, které spolehlivě zabrání namnožení bakteriíí po dobu 24 hodin. Zchalzení vzorku v lednici může způsobit vzestup specifické hmotnosti a precipitaci amorfních fosfátů a urátů. Zahřátí zpět na pokojovou teplotu vrátí specifickou hmotnost k původní hodnotě a většinou i rozpustí krystaly amorfních urátů.
Pokud je nutná konzervace a není možné vzorek uchovat v chladu (v ledničce), může se přidat chemický konzervans. Ideální konzervans by měl být:
  • baktericidní
  • inhibovat ureázu
  • chránit formované elementy (buňky, válce, krystaly)
  • neinterferovat s chemickým vyšetřením moče
Žádná z existujících konzervačních látek výše uvedená kritéria nesplňuje.
Příklady konzervantů:
thymol, kyselina boritá, formaldehyd, toluen.