Verze pro tisk

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

E

Epitelové buňky

Epitelové buňky proximálního tubulu se zbytky kartáčového lemu, urotelové buňky a buňky přechodného epitelu rozliší jen zkušený pracovník.

Erytrocyturie

(>5 ery/mikrol)

a) renoparenchymová: Průnik červených krvinek glomerulární membránou je následek značně porušené permability; membrána propouští ve značné míře nejen makromolekuly (bílkoviny), ale i formované elementy. S erytrocyturií bývá i proteinurie; mnohem méně výrazná je leukocyturie. Vyskytuje se u zánětlivých i nezánětlivých glomerulopatií. Vzhled erytrocytů proniklých glomerulem se liší morfologicky (dysmorfní: změny na membráně, vezikuly, zkrabatění).
b) postrenální: Erytrocyty z ledvin mohou mít i jiný původ než průnik glomerulem; např. se mohou objevit při ruptuře malých cév (vaskularizovaný tumor, trauma) nebo při bakteriální infekci (často při tuberkulóze, zejména jsou-li změny na papile), při krvácení do močových cest. Erytrocyty mají eumorfní tvar (typická bikonkávní forma);
c) z vývodových močových cest:
  • při urolitiáze (ostrý konkrement zraňuje sliznici),
  • při tumorech,
  • při poraněních,
  • při zánětlivých procesech (hyperemie sliznice).
Při hematurii z močových cest nebývá výraznější proteinurie ("proteino–erytrocytová disociace").