Verze pro tisk

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

B

Bakteriální meningitida

Bakteriální meningitida je akutní zánětlivé onemocnění mozkových plen. V mikroskopickém obraze převažují polymorfonukleáry (neutrofilní granulocyty) v počtu řádově stovek až tisíců/1 µl, často vídáme i nezralé formy (tyče). Dále v cytologickém obraze můžeme vidět i menší množství monocytů, pokud je již přítomna úklidová reakce, pak vidíme i leukofágy. Při delším trvání bakteriálního zánětu jsou v cytologickém obraze přítomny lymfocyty klidové a aktivované, při chronickém průběhu plazmocyty. Pokud dojde k destrukci mozkové tkáně, pak v cytologickém preparátu obarveném olejovou červení nalézámě lipofágy. V biochemickém nálezu likvoru u hnisavých meningitid bývá snížení glukozy (nutno porovnat se sérovou hodnotou), zvýšení laktátu, zvýšení celkové bílkoviny, je porušena hematoencefalická bariéra. Zvýšení celkové bílkoviny s pleocytozou je označováno jako proteinocytologická asociace. K průkazu patogena je důležité bakteriologické vyšetření - mikroskopický průkaz, dále kultivace a citlivost, eventuelně PCR. Některé bakteríální meningitidy způsobené např. borreliemi, leptospirami, treponemami apod. nemají ani biochemický ani cytologický obraz typický pro bakteriální meningitidu. Mívají obraz stejný jako serózní (virová) meningitida.

Biochemická kritéria bakteriální meningitidy:
  • laktát 4,2 mmol/l
  • poměr koncentrace glukózy v likvoru a séru 0,4
  • celková bílkovina 1,0 g/l

Beta-globuliny

  • transferin
  • hemopexin
  • složky komplementu (C3 a C4)
  • beta-lipoprotein (LDL)
  • beta2-mikroglobulin
  • C-reaktivní protein
  • fibrinogen

Bílkoviny krevního séra

Referenční rozmezí: 65-85 g/l.
Informativní údaje o změnách spektra sérových bílkovin podává elektroforéza na nosičích (acetátcelulosa, agarový nebo agarosový gel) v barbiturátovém pufru o pH kolem 8,5. Rozložení nejdůležitějších individuálních proteinů v elektroforetických frakcích je uvedeno na tomto obrázku.
Indikace tohoto vyšetření jsou:
  1. diagnostika nebo kontrola průběhu zánětlivých onemocnění, hepatopatií, onemocnění se ztrátami bílkovin (nefrotický syndrom, exsudativní enteropatie, popáleniny), maligních tumorů, revmatických chorob, paraproteinémií,
  2. doplňkové vyšetření při patologickém nálezu jiných laboratorních testů (zvýšení sedimentace erytrocytů, proteinurie, hypoproteinemie apod).