Atlas (slovníček pojmů)

Patří sem především struvit, pak karbonátapatit a močan amonný. Vyskytují se při těžkých infekcích močových cest způsobených především baktériemi štěpícími močovinu (Proteus, Pseudomonas, Klebsiella, nikoliv Escherichia coli), a s tím spojenou alkalizací moči (pH trvale > 6, 0; u struvitu < 7, 1). Pacienti s klinickými příznaky procházejícího kamenu a mající idiopatickou hyperkalciurii a normální renální funkce mohou mít jak struvit tak kalcium- oxalát; naproti tomu pacienti, kteří mají pouze struvit a tento konkrement je velký neprocházející, způsobující krvácení, infekci a obstrukci, mívají jen vzácně idiopatickou hyperkalciurii, ale zato velmi často poruchu renálních funkcí. Idiopatická hyperkalciurie nebo jiné metabolické poruchy vytvářejí nejprve oxalátový typ konkrementů, které se později infikují. Druhostranné rozšíření je časté. Struvitové konkrementy vyžadují odstranění (extrakorporální lithotrypsie rázovými vlnami, perkutánní nefrolithotomie). Nutné je dále dlouh obé podávání antibiotik Kameny amoniumhydrogenurátu se vyskytují u recidivy urátových konkrementů, kde sekundárně nastala infekce ledvin (pyelonefritida). U-pH se pohybuje mezi 5, 5 - 6, 5.

Charakteristika: snížení albuminu, zvýšení alfa₁-globulinů a alfa₂-globulinů.
Výskyt:

• akutní fáze infekčních chorob
• akutní tkáňová nekróza (akutní infarkt myokardu, chirurgický výkon)
• větší popáleniny

Charakteristika: snížení albuminu, zvýšení alfa₂-globulinu a gama-globulinu.
Výskyt:

• akutní infekční choroby ve střední a pozdní fázi jako pneumonie, bronchitida, pyelonefritida, meningitida
• sepse

Referenční meze: 35-53 g/l (42 g/l)
Udržuje onkotický tlak plazmy, transportuje nekonjugovaný bilirubin, neesterifikované mastné kyseliny, tyreoidální hormony, některé minerály a léky.
Snížení:

• snížená syntéza (proteinová malnutrice, těžká hepatopatie)
• zvýšený katabolismus (systémová zánětlivá odpověď, nádory)
• zvýšené ztráty (nefrotický sy, ztráty do GIT, popáleniny)
• hyperhydratace
• těhotenství (fyziologicky)

• alfa₁-inhibitor proteáz (alfa1-antitrypsin)
• alfa₁-kyselý glykoprotein (orozomukoid)
• alfa₁-fetoprotein
• alfa₁-lipoprotein (HDL)
• alfa₁-mikroglobulin

Charakteristika: zvýšení beta-globulinu (transferin), ostatní frakce normální.

Bakteriální meningitida je akutní zánětlivé onemocnění mozkových plen. V mikroskopickém obraze převažují polymorfonukleáry (neutrofilní granulocyty) v počtu řádově stovek až tisíců/1 µl, často vídáme i nezralé formy (tyče). Dále v cytologickém obraze můžeme vidět i menší množství monocytů, pokud je již přítomna úklidová reakce, pak vidíme i leukofágy. Při delším trvání bakteriálního zánětu jsou v cytologickém obraze přítomny lymfocyty klidové a aktivované, při chronickém průběhu plazmocyty. Pokud dojde k destrukci mozkové tkáně, pak v cytologickém preparátu obarveném olejovou červení nalézámě lipofágy. V biochemickém nálezu likvoru u hnisavých meningitid bývá snížení glukozy (nutno porovnat se sérovou hodnotou), zvýšení laktátu, zvýšení celkové bílkoviny, je porušena hematoencefalická bariéra. Zvýšení celkové bílkoviny s pleocytozou je označováno jako proteinocytologická asociace. K průkazu patogena je důležité bakteriologické vyšetření - mikroskopický průkaz, dále kultivace a citlivost, eventuelně PCR. Některé bakteríální meningitidy způsobené např. borreliemi, leptospirami, treponemami apod. nemají ani biochemický ani cytologický obraz typický pro bakteriální meningitidu. Mívají obraz stejný jako serózní (virová) meningitida.

Biochemická kritéria bakteriální meningitidy:

• laktát 4,2 mmol/l
• poměr koncentrace glukózy v likvoru a séru 0,4
• celková bílkovina 1,0 g/l

Referenční rozmezí: 65-85 g/l.
Informativní údaje o změnách spektra sérových bílkovin podává elektroforéza na nosičích (acetátcelulosa, agarový nebo agarosový gel) v barbiturátovém pufru o pH kolem 8,5. Rozložení nejdůležitějších individuálních proteinů v elektroforetických frakcích je uvedeno na tomto obrázku.
Indikace tohoto vyšetření jsou:

1. diagnostika nebo kontrola průběhu zánětlivých onemocnění, hepatopatií, onemocnění se ztrátami bílkovin (nefrotický syndrom, exsudativní enteropatie, popáleniny), maligních tumorů, revmatických chorob, paraproteinémií,
2. doplňkové vyšetření při patologickém nálezu jiných laboratorních testů (zvýšení sedimentace erytrocytů, proteinurie, hypoproteinemie apod).

Kvalitativní vyšetření vzorku moči na přítomnost bílkoviny, krve (krevního barviva), orientační změření pH, popřípadě specifické hmotnosti a nepřímý důkaz pyurie (esterasová zkouška) a bakteriurie (nitritová zkouška) patří k základním, ale velmi cenným vyšetřením, je-li provedeno správně, tj. ze vzorku moči odebraného po omytí genitálu, do nádobky čistě vymyté a vysušené, beze stop po dezinfekčních nebo mycích prostředcích a ve vzorku čerstvé moči (!). Proto je nejlépe vyšetření provést přímo u pacienta (v laboratorním koutu ordinace nebo vyšetřovny). Umožňují to komerční papírkové testy. Je nutno dát přednost čerstvě vymočené moči před vzorkem první ranní moči, i když v tomto vzorku bývá koncentrace patologických příměsí obvykle největší. Několikahodinovým stáním může dojít ke změnám, které mohou výsledek zkreslit.Kvalitativní vyšetření močového sedimentu můžeme provádět orientačně pomocí testačních proužků nebo kvantitativně mikroskopicky (jen u indikovaných případů).

Charakteristika: albumin snížen, alfa₁-, alfa₂-, gama-globulin zvýšen
Výskyt:

• chronická aktivní revmatoidní artritida
• aktivní systémový lupus erythematodes
• chronická aktivní hepatitida
• Boeckova choroba
• chronická endokarditida, cholecystitida, pyelitida, cystitida

Charakteristika: zvýšení gama-globulinu
Výskyt:

• rekonvalescence po infekčních chorobách
• chronická perzistující hepatitida
• infekční mononukleóza
• tbc plic, osteomyelitida. chronická bronchiektázie, cholecystitida, absces
• revmatoidní artritida
• kolagenózy (lupus erythematodes)

Nález válců v močovém sedimentu má značný diagnostický význam; jsou to jediné elementy, o nichž můžeme bezpečně soudit, že pocházejí z ledvin, nikoli z vývodných močových cest nebo odjinud. Jsou to vlastně jakési odlitky ledvinných tubulů; jejich matrix tvoří obvykle gelifikovaná bílkovina z tubulů, tzv. Tammův-Horsefallův protein a plasmatické proteiny (kogelifikace). Podle vzhledu můžeme válce dělit na několik typů, které mají i různý diagnostický význam.
a) Hyalinní válce jsou čistými proteinovými odlitky tubulů, které se vyloučí (přechod v nerozpustný gel) z moči okyselené do blízkosti izoelektrického bodu bílkovin. V malém množství se vyskytují v normální moči, ve velké míře při masívní proteinurii, kupř. u nefrotického syndromu. Nemají jiný význam než jako jiný projev proteinurie.
b) Granulované a voskové válce jsou závažným příznakem nekrózy tubulárních buněk. Na válec gelifikovaného Tammova-Horsefallova mukoproteinu jsou nalepeny rozpadlé buněčné elementy v podobě různě velkých granul. Dříve rozlišované hrubě granulované a jemně granulované válce představují tutéž buněčnou hmotu; velikost granul je dána dobou, po kterou válec setrvává v nekrotickém tubulu. Působením tkáňových enzymů dochází k pozvolnému rozpouštění granul (likvefakce), takže z hrubě granulovaných válců vznikají jemně granulované až nakonec válce voskové. Důležitější je velikost (šíře válců). Určuje ji místo v průběhu nefronu, kde nekróza vznikla. Široké válce svědčí pro postupnou atrofii celého nefronu s pomalým tokem moči, takže válce vznikají až ve sběracích kanálcích. Říká se jim také "válce chronického renálního selhání".
c) Tukové válce a válce z tukových buněk vznikají u nefrotického syndromu různé etiologie. Současně je výrazná proteinurie na podkladě glomerulopatie. Tukové kapénky (vakuoly) volné nebo v buňkách jsou tvořeny neutrálním tukem nebo estery cholestrolu (v polarizovaném světle tvoří tzv. maltézské kříže).
d) Buněčné válce

• leukocytové válce jsou nalepené bílé krvinky na bílkovinnou matrici. Jsou patognómické pro intersticiální nefritidu,
• erytrocytové válce jsou důkazem renálního původu hematurie,
• epitelové válce ukazují na akutní zánětlivý proces ledvin (intersticia), ale objevují se i u akutního renálního selhání,
• výlučné buněčné válce, leukocytové nebo erytrocytové, mají stejný význam jako válce předcházející; buňky však nejsou nalepeny na proteinovou matrici.

Vyskytují se u cystinurie. U-pH leží kolem 5, 5. Vylučování cystinu močí 0, 1-1, 0 g/d.

Postup:

• smíchat promíchaný likvor se Samsonovo roztokem v poměru 10:1
• nechat 10 minut stát při laboratorní teplotě
• promíchat a naplnit F-R komůrku
• počítat elementy (mononukleáry, polynukleáry, erytrocyty)

Epitelové buňky proximálního tubulu se zbytky kartáčového lemu, urotelové buňky a buňky přechodného epitelu rozliší jen zkušený pracovník.

(>5 ery/mikrol)

a) renoparenchymová: Průnik červených krvinek glomerulární membránou je následek značně porušené permability; membrána propouští ve značné míře nejen makromolekuly (bílkoviny), ale i formované elementy. S erytrocyturií bývá i proteinurie; mnohem méně výrazná je leukocyturie. Vyskytuje se u zánětlivých i nezánětlivých glomerulopatií. Vzhled erytrocytů proniklých glomerulem se liší morfologicky (dysmorfní: změny na membráně, vezikuly, zkrabatění).
b) postrenální: Erytrocyty z ledvin mohou mít i jiný původ než průnik glomerulem; např. se mohou objevit při ruptuře malých cév (vaskularizovaný tumor, trauma) nebo při bakteriální infekci (často při tuberkulóze, zejména jsou-li změny na papile), při krvácení do močových cest. Erytrocyty mají eumorfní tvar (typická bikonkávní forma);
c) z vývodových močových cest:

• při urolitiáze (ostrý konkrement zraňuje sliznici),
• při tumorech,
• při poraněních,
• při zánětlivých procesech (hyperemie sliznice).
  

Při hematurii z močových cest nebývá výraznější proteinurie ("proteino–erytrocytová disociace").

Sem patří apatit, brushit, směs apatitu a brushitu, dále směs apatit + brushit + oxaláty (do 70% obsahu); dále směsné konkrementy, v nichž se střídají vrstvy z oxalátů a apatitu, popřípadě brushitu, struvitu, karbonátapatitu, whitlockitu, nebo směsí ze struvitu, karbonátapatitu a whitlockitu s méně než 30% oxalátů; dále se sem počítají smíšené konkrementy obsahující do 70% whewellitu, resp. wedddellitu s karbonátapatitem. Precipitace fosfátových konkrementů závisí značně na pH moči. Apatit a brushit vznikají v neinfikovaných močích při pH 6, 0 - 7, 0. Čisté apatitové nebo brushitové kameny jsou vzácné. Většinou je apatit kombinován s oxaláty. Při výskytu fosfátového kamene v neinfikované moči je třeba myslet na primární hyperparatyreózu nebo na renální tubulární acidózu.

Fyziologický nález v mozkomíšním moku u dospělých jedinců by neměl přesahovat 3 buňky / 1 ul. Jedná se o mononukleáry, t.j. lymfocyty a monocyty, nemělo by být více jak 10% aktivovaných elementů. U novorozenců do 1 měsíce věku je za fyziologickou hodnotu považováno 30 buněk / 1 ul, z toho může být až 5 neutrofilních granulocytů / 1 ul. Z biochemického vyšetření by se měla hladina bílkoviny v likvoru pohybovat u dospělých od 0,2 do 0,4 g/l, u novorozenců do 0,8 g/l. Hladina glukozy závisí na glykemii, obvykle bývá asi 60% sérové koncentrace. Rovnováha mezi hladinou glukozy v séru a vlikvoru se ustavuje zhruba za 4 hodiny. Za normální hodnotu bývá považováno 2,5-3,9 mmol/l. Další velice důležitý biochemický ukazatel je laktát. Fyziologické rozmezí by se mělo pohybovat od 1,2 do 2,1 mmol/l. Jeho zvýšení svědčí pro hypoxii (anaerobní glykolýza), hladina v mozkomíšním moku je nezávislá na plazmatické koncentraci laktátu.

Hematoencefalická bariéra zabezpečuje stálou výměnu látek a zahrnuje bariéru krev-likvor, mozek-likvor, krev-mozek. Její plocha je cca 9 m². Bariérové mechanismy jsou mechanické (těsná spojení endotelu kapilár, bazální membrána, gliální pseudopodie) a enzymatické (degradace neurotransmiterů). HEB umožňuje selektivní průnik látek (žádný,částečný nebo úplný) oběma směry nebo jedním směrem. Transport přes HEB je závislý na koncentračním gradientu, molekulové hmotnosti, náboji a liposolubilitě látek nebo je ovlivněn existencí specifických přenašečů (např. pro glukozu či aminokyseliny)

Charakteristika: výrazné snížení gama-globulinu; albumin a alfa₁-, alfa₂-, beta-globuliny normální (při současném infektu je alfa₁-, alfa₂-globulin zvýšen).
Výskyt:

• onemocnění s primárním nebo sekundárním deficitem tvorby protilátek

Charakteristika: albumin obvykle výrazně snížen, alfa-globuliny normální nebo snížený, gama-globulin výrazně zvýšen (široká frakce splývající s beta-globulinem).
Výskyt:

• různé formy jaterní cirhózy a chronické aktivní hepatitidy
• nekrotizující akutní hepatitida (chronicky)
• lupoidní hepatitida

Nejčastěji používanou metodou konzervace moče je skladování v lednici, které spolehlivě zabrání namnožení bakteriíí po dobu 24 hodin. Zchalzení vzorku v lednici může způsobit vzestup specifické hmotnosti a precipitaci amorfních fosfátů a urátů. Zahřátí zpět na pokojovou teplotu vrátí specifickou hmotnost k původní hodnotě a většinou i rozpustí krystaly amorfních urátů.
Pokud je nutná konzervace a není možné vzorek uchovat v chladu (v ledničce), může se přidat chemický konzervans. Ideální konzervans by měl být:

• baktericidní
• inhibovat ureázu
• chránit formované elementy (buňky, válce, krystaly)
• neinterferovat s chemickým vyšetřením moče
  

Žádná z existujících konzervačních látek výše uvedená kritéria nesplňuje.
Příklady konzervantů:
thymol, kyselina boritá, formaldehyd, toluen.

(> 10 leuko/mikrol)
Zmnožení leukocytů bývá spojeno s:

• infekcí močového systému (pyelonefritidy, pyelitidy, cystitidy; nález leukocyturie převažuje),
• s glomerulonefritidou (nález leukocyturie je sdružný vzhledem k erytrocyturii a proteinurii.
  

Poznámka: Nutno zabránit kontaminaci leukocyty z genitálu, především u žen a dívek.

Lymfocyty patří do bílé krevní řady. Vyskytují se v mozkomíšním moku i za fyziologických okolností v počtu do 3/ 1 ul, nemělo by jich být více jak 10% aktivovaných. V cztologickém preparátu jsou Klidové lymfocyty malé, tvořené prakticky jen obarveným jádrem, cytoplasma je jen velice diskrétní lem kolem jádra nebo není cytoplasma patrna vůbec. Zvětšování cytoplasmatického lemu je známkou aktivace, kdy se klidový lymfocyt mění na aktivovaný, dále z něj může vzniknou až plazmocyt. Ten je schopen se dělit a tvořit intrathékálně protilátky. Typická plazmatická buňka má jádro ledvinnovitého tvaru, větší cytoplazmu a perinukleární projasnění. Lymfocyty se ve zvýšené míře do likvoru vyplavují při jakémkoli serozním zánětu, ale i při bakteriálním zánětu s virovým obrazem (borrelie, leptospirozy, treponemy, mycobacterium tuberculosis, mykozy), dále u akutní ataky roztroušené sklerozy, ev. u autoimunitního onemocnění CNS.

Charakteristika: albumin snížen, alfa₁-, alfa₂-, beta-globulin zvýšen, gama-globulin normální, zvýšený nebo snížený.
Výskyt:
Všechny maligní tumory způsobují dříve nebo později zmnožení alfa-globulinů (zvláště alfa₂), někdy též beta-globulinu; v pozdějších stádiích bývá zmnožen gama-globulin; ale u tumorů postihujících též imunitní systém (např. maligní lymfom) je gama-globulin snížen.

Indikace:

• u pacientů s pozitivním výsledkem chemického vyšetření (proteinurie, hematurie, pozitivní nitritová zkouška)
• testačním proužkem prokázaná leukocyturie
• při klinickém podezření na onemocnění ledvin a močových cest (i při negativním nálezu chemického vyšetření),
• při nefrologické a urologické kontrole.
  

Hodnocení močového sedimentu viz. erytrocyturie, leukocyturie, epitelové buňky, cylindrurie

Monocyty patří do skupiny leukocytů ...

Charakteristika: M-gradient v gama-frakci, vzácněji v beta-frakci a zřídka v alfa-frakci; albumin normální nebo snížený.
Výskyt:

• maligní monoklonální gamapatie jako mnohočetný myelom, Waldenströmova makroglobulinemie
• monoklonální gamapatie nejasného významu ("benigní")

Charakteristika: výrazné snížení albuminu, výrazné zvýšení beta-globulinu a alfa₂-globulinu, snížení gama-globulinu a alfa₁-globulinu.
Výskyt:

• nefropatie s proteinurií více než 3 g/d

Neutrofilní granulocyt patří do bílé krevní řady - do myeloidní řady leukocytů. Funkce neutrofilů spočívá v zajištění první obranné linie proti infekci, uplatňují se jako fagocytující elementy. V hematologickém barvení mají světlou cytoplasmu a nápadně členěné jádro. Obvykle bývá rozděleno do 3-4 segmentů. Pokud neutrofilní granulocyt stagnuje v mozkomíšním moku delší dobu (zánět trvá již delší dobu), pak můžeme v cytologickém preparátu nalézt hypersegmentované formy. Naopak na začátku bakteriální meningitidy, při vyplavení velkého počtu neutrofilů, můžeme nalézat množství nezralých elementů - tyčí. U dospělého člověka by se za fyziologických okolností neměly neutrofilní granulocyty v mozkomíšním moku vyskytovat vůbec. U novorozenců může být jejich počet ve fyziologickém likvoru do 5/1 µl. Řádově stovky až tisíce neutrofiních granulocytů jsou u bakteriální - hnisavé meningitidy. Dále se neutrofilní granulocyty vyplavují na počátku serozního zánětu, většinou v menším počtu než u hnisavého zánětu, t.j. cca desítky. S neutrofily se také setkáváme při přítomnosti krve v likvoru, ať už při subarachnoidálním krvácení nebo při krvácení arteficiálním...

Likvor získáváme nejčastěji lumbální punkcí (mezi 3. a 4. popř. 5. lumbálním obratlem). Prvních 5 kapek necháme odtéci a likvor zachytíme do sterilních zkumevek (pro případné další mikrobiologické vyšetření). Dospělým odebíráme 5-10 ml, dětem 3-5 ml; nejmenší nutný objem pro akutní analýzu (cytologické a biochemické vyšetření) na našem pracovišti je cca 0,8 ml. U krvavého likvoru odebíráme nejméně 3 porce po 1-2 ml. Cytologické vyšetření, stanovení glukózy a laktátu by mělo být provedeno do 1 hodiny od náběru.

Patří sem whewellit, weddellit, směs whewellitu a weddellitu a další směsi: oxaláty + apatit (do 20% obsahu) a oxalát + močová kyselina (oxalátu je více než 33%). Oxalátové kameny tvoří až 70% všech konkrementů. Přitom whewellit je četnější (asi 50%); recidivy u něho nejsou tak časté (asi za 3 -4 roky při nedodržení režimu) oproti wheddellitu, kde recidiva může být už do půl roku.

Transportní protein pro tyreoidální hormony (hlavně T4). Vytváří komplex s retinol-binding proteinem (RBP) - transportuje vitamin A.
Snížení:

• proteinová malnutrice
• těžké hepatopatie

Příprava:

1. kyselina octová ledová (90 ml)
2. fenol (6 ml)
3. kyselý fuchsin saturovaný (přesycený roztok - rozpoštědlo etanol; 6 ml)

Všechny vzorky na vyšetření močového sedimentu musí být do laboratoře dodány:

1. V čisté a suché nádobě
2. Řádně označené identifikačními údaji pacienta
3. Ihned po odběru moče (analýza musí proběhnout do 1 hodiny od odebrání, pokud není moč vhodně konzervována)
   

V nekonzervované moči může dojít k (stojí déle než 1 hodinu při pokojové teplotě):

1. vzestupu pH (rozkladem urey bakteriemi produkujícími ureázu)
2. poklesu glukózy (bakteriálním rozkladem)
3. poklesu ketolátek (odpařením)
4. poklesu bilirubinu (expozicí světlu)
5. poklesu urobilinogenu (oxidace na urobilin)
6. vzestupu nitritů (bakteriální redukce nitrátů)
7. namnožení bakterií
8. tvorbě zákalu (růst bakterií, precipitace amorfního materiálu)
9. rozpadu erytrocytů a válců (zejména v naředěné alkalické moči)
10. změně barvy (oxidace nebo redukce metabolitů)

Charakteristika: snížení albuminu, zvýšení alfa₂-globulinu a beta-globulinu, gama-globulin normální; podávání estrogenů (antikoncepce) též zvyšuje alfa₂-globulin.

Nezralá forma neutrofilního granulocytu. Typicky se objevuje u fulminantně probíhajících bakteriálních meningitid.

Jsou to kameny z močové kyseliny (jako anhydrid nebo jako dihydrát) a směsi: močová kyselina + oxaláty (do 30% obsahu) + močan amonný; velmi vzácné jsou kameny z čistého močanu sodného; dále to může být močan vápenatý a močan hořečnato-vápenatý. Pro výskyt kamenů z močové kyseliny je příznačná přítomnost konstantně kyselého pH moči (pH = 4, 8-5, 5). Při rtg vyšetření (nativní snímek) nejsou kontrastní.

Serozní meningitida je zánětlivé onemocnění mozkových plen způsobené nejčastěji viry (klíšťová, herpetická encefalitida..), obraz serozní meningitidy vídáme i u nevirových patogenů jako například u borrelií, leptospiroz, treponem, u mykobakteria tuberculosis, ale i u onemocněních parazitárních a mykotických. Cytologický obraz je v čase měnlivý. V prvních fázích (akutní stadium) dojde k vyplavení neutrofilních granulocytů v počtu desítek až stovek/ 1 ul,postupně dochází k vyplavování lymfocytů a neutrofilních granulocytů ubývá. Klasický cytologický obraz plně rozvinuté serozní meningitidy je převaha mononukleárů, hlavně aktivovaných lymfocytů (desítky až stovky/ 1 µl), v menší míře bývají přítomny monocyty, při úklidové reakci můžeme zastihnout leukofágy i lymfofágy). Při chronickém charakteru průběhu vídáme i plazmocyty. Pokud dojde k destrukci mozkové tkáně, pak v preparátu berveném olejovou řervení najdeme lipofágy. U některých typů virových meningitid, nejčastěji u herpetické meningitidy bývá přítomna i hemorhagická složka - pak můžeme nalézt některou ze známek úklidové reakce po krvácení (erytrofágy bez i s dekolorací, siderofágy). Biochemie likvoru bývá většinou normální, může být lehce zvýšená hladina celkové bílkoviny, při delším trvání může být přítomna intrathékání syntéza imunoglobulinů. Zvýšený počet buněk (pleocytoza) a normální hladina celkové bílkoviny se nazývá cytoproteinová disociace.

Na základní biochemická vyšetření (glykorachie, laktatorachie, proteinorachie) vzorek centrifugujeme pouze při krvavém vzhledu likvoru (na analýzu použijeme supernatant). Počet buňek v jednotlivých skupinách [erytrocyty, leukocyty (mononukleáry a polynukleáry)] počítáme ve Fuchs-Rosenthalově komůrce po promíchání a obarvení kyselým fuchsinem (Samsonův roztok). Morfologii a funkci elementů hodnotíme v trvalém preparátu, který získáme (po promíchání):
A. cytosedimentací v komůrce dle Němečkové (objem likvoru 1 ml - 0,2 ml dle počtu buněk)
B. cytocentrifugací (objem likvoru max. 0,4 ml dle počtu buněk)
a obarvením dle Pappenheima.